Op. Hurricane eye
21.-23.10. 2011
Jako první byl v našem prostoru vysazen tým Charlie. Pozdě večer dorazil ještě tým Mike. Tým Foxtrot se musel kvůli poruše stroje vrátit a byl vysazen až druhý den ráno. Všechny jednotky ihned započaly s průzkumem určených sektorů. Celý operační prostor pokrývala hustá mlha, takže viditelnost byla mizerná, zato slyšet bylo vše velmi daleko.
Ráno došlo ke spojení se zbylými průzkumnými týmy Jestřáb, Sokol a Ocel a přesunuli jsme se do oblasti Neptun, kde již týmem Sokol byla nalezena základna nepřítele. Byly vyslány pozorovací patroly s cílem zjistit maximum informací o obsazení budov na základně, o počtu a aktivitě nepřítele.
„Postupovali jsme nesmírně obezřetně. Registrovali jsme několik nepřátelských patrol a motorizovanou hlídku. Jedna z patrol procházela po cestě podél valu, na jehož úpatí jsme se ukrývali. Nehnutě jsme leželi a čekali, co se bude dít dál. Bez jediného hnutí jsme nyní mohli jen naslouchat. Každý jejich krok směrem k nám zvyšoval šanci na naše odhalení. Cestou si povídali, což naznačovalo, že nejsou příliš obezřetní. Měli jsme sice na sobě maskovací oblek, ale pocitu zranitelnosti nás příliš nezbavoval. Znenadání jejich rozhovor ustal a chůze se zpomalila. V duchu jsme si uvědomovali, že by nastalá situace šla vyřešit dvěma výstřely z pušky s tlumičem. Akce ale měla proběhnout bez výstřelu, bez upozornění nepřítele na naši přítomnost v oblasti. Nalezení mrtvých těl hlídky splnění mise značně zkomplikovalo.
Museli jsme tedy bez hnutí ležet a jen jsme naslouchali. Za krátkou chvíli si opět začali povídat a byl slyšet zvuk kroků vzdalujících se od naší pozice. Plížili jsme se dál podél cesty a v dálce jsme zahlédli osobu se svítilnou, jenž svým světlem pročesávala okolí. Světlo ze svítilny dopadalo na dva další příslušníky sovětské armády. Voják si nebyl jistý s jejich zařazením a za stálého osvětlování na ně zařval jestli jsou Rusové. Dostal kladnou odpověď a nechal si je přijít k sobě. Několik metrů ode mě společně zahájili rozhovor. Hlavu jsem tiskl k zemi a bez hnutí jsem naslouchal. Voják, který patrolu před malou chvílí osvětloval, jim prozradil, že si nebyl jistý, zda jsou přátelé a nescházelo mnoho pro zahájení palby na ně. Navrhl tedy použít heslo pro přiblížení. Po krátké konverzaci se patrola odebrala po cestě a hlídkující voják odkráčel pryč. Když již nehrozilo nebezpečí, odplazil jsem se do nedaleké opuštěné budovy, kterou jsem předtím prohledal. Zde jsem poslal krátké sdělení na velitelství, kde jsem uvedl informace, hlavně heslo pro přiblížení, které mi hlídka nechtěně poskytla.
Příchod úderné jednotky s dalšími průzkumnými oddíly proběhl podle plánu. Celé uskupení zaujalo střelecké postavení a čekalo na povel k útoku.“
SEMPER FIDELIS